|
|
Fotobiologická bezpečnost svítidel a světelných zdrojů
Štěpánek, Jaroslav ; Bendová,, Zdeňka (oponent) ; Vik,, Michal (oponent) ; Škoda, Jan (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá fotobiologickými vlastnostmi optického záření a jejich vztahem k lidskému tělu. V práci jsou popsány možné následky na živou tkáň při nadměrné expozici optického záření. Práce se také zabývá hodnocením světelných zdrojů, svítidel a optických přístrojů ve vztahu k fotobiologické bezpečnosti. V práci je vytvořen hodnotící postup pro světelné zdroje na fotobiologickou bezpečnost v souladu s normou ČSN EN 62471. Jeho smysl spočívá ve výpočtu nebezpečí z naměřených hodnot intenzity ozáření pro různé fotometrické vzdálenosti. V práci je jeho platnost ověřena měření světelných zdrojů, u nichž se měnil jejich zorný úhel a fotometrická vzdálenost. V práci se nachází i aplikace tohoto postupu při hodnocení UV zdrojů, u nichž pomáhá stanovit bezpečnou vzdálenost, v níž UV zdroje nevytváří žádné nebezpečí. Mezi hodnocené UV zdroje patří UVA svítidlo s dominantní vlnovou délkou 365 nm nebo oblouk elektrické svářečky. V práci je dále popsána metoda vyhodnocování světelných zdrojů na nebezpečí modrého světla pro afakické a pseudofakické oko, která pomáhá určit nebezpečí pro oko bez čočky nebo s implantovanou čočkou. Dále byla vytvořena metoda hodnocení nebezpečí modrého světla v závislosti na věku exponované osoby. V rámci práce byl také vytvořen výpočetní program pro hodnocení fotobiologické bezpečnosti ze spektrálních dat uložených v knihovně programu nebo z dat spektroradiometrických měření. Práce se také okrajově zabývá tématem cirkadiánních rytmů, které úzce souvisí s fotobiologickými projevy v lidském těle. V práci je srovnání světelných zdrojů, pro něž jsou vypočteny ekvivalentní osvětlenosti, při nichž mají světelné zdroje stejný účinek na potlačení produkce hormonu melatoninu.
|
|
|
Návrh simulátoru ranního slunce
Suský, Stanislav ; Krbal, Michal (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá seznámením s problematikou vlivu elektromagnetického záření na cirkadiánní rytmy a jejich vlivu na organismus. V práci jsou popsány cirkadiánní rytmy a jejich vliv na organismus, umístění a popis funkcí důležitých orgánů a vliv elektromagnetického záření na tyto orgány. Jsou popsány zdroje světla a jejich vliv na cirkadiánní rytmy.
|
|
|
Osvětlení s proměnným spektrálním složením a jeho vliv na fyziologické funkce člověka
Hanák, Petr ; Bendová,, Zdeňka (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem světla na člověka a konkrétně vlivem na fyzický výkon. Cílem práce bylo navrhnout vhodnou testovací metodu pro ověření vlivu světla na fyzickou aktivitu člověka. Dále prověření navržené metody v laboratorních podmínkách a vyhodnocení získaných dat a posouzení vlivu světla na fyzickou výkonnost člověka. Za tímto účelem byla navržena měřící metoda, dle které bylo změřeno několik osob za dvou odlišných světelných podmínek. Měření naznačuje, že osvětlení s vyšší intenzitou a spektrálním složením zahrnující krátké vlnové délky vede ke zvýšení fyziologické aktivity organismu a tím k potenciálnímu snížení fyzické výkonosti.
|
|
|
Světloléčba
Joklík, Vojtěch ; Škoda, Jan (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce popisuje vztah lidského těla a světla. Je zaměřena na vnímání světla okem a kůží člověka a na reakce těla v závislosti na dopadajícím světle a jeho intenzitě. Dále obsahuje stručný popis nemoci novorozenecká žloutenka, atopický ekzém a lupénka, jejich léčbu popis funkce a použití vybraných světelných zdrojů a přístrojů, které se používají v lékařství a následný popis reakce těla na tyto přístroje. Práce zahrnuje rovněž měření a vyhodnocení pěti různých světelných zdrojů.
|
|
|
Cirkadiánní systém u adolescentů a využití světelné terapie
Kučerová, Jana ; Červená, Kateřina (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Cirkadiánní rytmy jako pravidelně se opakující děje u živých organismů s periodou přibližně 24 hodin představují důležitou součást života Zemi. Aby se perioda vnitřních cirkadiánních hodin organismu udržela v souladu s cyklem pozemského dne, je nutná synchronizace těchto hodin. Nejdůležitějším faktorem pro synchronizaci cirkadiánních hodin je světlo, které mozku poskytuje informaci o fázi pozemského dne. Individuální nastavení cirkadiánních hodin, které se projevuje ve formě chronotypu, má zásadní vliv na život jedince. V průběhu života se chronotypy mění a nejvýraznější změny nastávají v období dospívání, kdy se celkově chronotyp posouvá. To má za následek, že adolescenti chodí spát později, i přestože musí vstávat brzy kvůli školní výuce. Také proto častěji trpí nedostatkem spánku, jsou nepozorní ve škole nebo usínají při výuce. Následně se potýkají, často s výrazným, sociálním jet lagem, který představuje zdravotní riziko. Řešení nabízí světelná terapie. V práci je představeno její obecné využití, i konkrétní příklady použití u zpožděných adolescentů. Existují ale také další možnosti, jak zlepšit situaci adolescentů, např. posunutí začátku školní výuky, behaviorální terapie, ale i poskytnutí informací o dané problematice. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, adolescence, synchronizace světlem,...
|
|
|
Hormonal synchronization of fetal circadian clocks in suprachiasmatic nuclei
Kapsdorferová, Viktória ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Sehadová, Hana (oponent)
Rytmické nesvětelné mateřské signály, jako např. různé behaviorální, neurohumorální a metabolické faktory, mohou mít klíčové postavení v synchronizaci fetálních cirkadiánních hodin. Diplomová práce se blíže zaměřuje na možnou roli leptinu a dopaminu v hormonální synchronizaci fetálních centrálních hodin uložených v suprachiasmatických jádrech hypothalamu. Jako experimentální model byl využit transgenní myší fétus, který má fúzovanou luciferázu s hodinovým genem Period 2. To nám umožnilo sledovat chod fetálních centrálních hodin v reálném čase snímáním bioluminiscence tkáňových explantátů. Exogenní podání dopaminu během poklesu bioluminiscence v normalizovaném cirkadiánním čase 15 indukuje větší fázová zpoždění ve srovnání s vehikulem. Leptin se naopak může podílet na vývoji spontánních rytmů prostřednictvím stabilizace integrity cirkadiánního rytmu, projevující se zpomalením poklesu jeho amplitudy (z angl. dampening). Na úrovni jednotlivých buněčných oscilátorů nebyly pomocí bioluminiscneční mikroskopie pozorovány výrazné regionální rozdíly v amplitudě a periodě. Po podání dopaminu na poklesu bioluminiscence byla však pozorována mírná disperze fází buněk. V případě leptinu došlo k prodloužení periody rytmů souboru buněk. Výsledky mohou být ovšem ovlivněny menším počtem ošetřených explantátů a řadou...
|
|
|
Vývoj cirkadiánního systému po systémové potenciaci GABAergního přenosu v časné ontogenezi
Dušek, Jakub ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Cirkadiánní systém je evoluční odpovědí organismů na opakující se geofyzikální podmínky a umožňuje organismům věnovat svoji energii řešení náhlých změn. Ačkoliv má cirkadiánní systém pomoci organismům přežít a prosperovat v dynamických podmínkách, je sám citlivý na vnější změny. Během kritické vývojové periody savčí CNS, tedy v neonatálním věku, je cirkadiánní systém obzvlášť zranitelný. Benzodiazepiny, farmaka široce předepisována již půl století, zasahují do GABAergního přenosu, jež je kruciálním typem signalizace pro fungování cirkadiánního systému. Předmětem této práce je zjistit, zda a jakým způsobem dojde ke změně vývoje a fungování cirkadiánního systému po aplikaci látky ze skupiny benzodiazepinů, klonazepamu, v kritické vývojové periodě. Práce sleduje změny v expresním profilu vybraných genů v hipokampu, čichových lalocích a frontálním kortexu dvou ontogenetických stádií potkanů. Výsledky této práce naznačují, že benzodiazepiny aplikované v neonatálním věku narušují vývoj cirkadiánního systému, a že tyto změny, zejména v hipokampu, po určitou dobu přetrvávají. Klíčová slova: cirkadiánní systém; cirkadiánní rytmy; vývoj; GABA; benzodiazepiny
|
|
|
Cirkadiánní rytmy v adipocytech a dopady jejich narušení
Zavřelová, Michaela ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá cirkadiánními rytmy v adipocytech a důsledky jejich narušení. Práce shrnuje současné poznatky vědy, zabývá se mechanismem řízení rytmů na molekulární úrovni, který je tvořený transkripčně translačními zpětnovazebnými smyčkami. Adipocyty řídí metabolismus lipidů prostřednictvím produkce adipokinů, adipogeneze, lipogeneze a lipolýzy. Rešerše se věnuje tomu, jak se hodinové geny zapojují do těchto procesů. Všechny tyto děje, které jsou charakteristické pro tukové buňky, jsou vysoce regulované a geny, které se do nich zapojují, jsou transkripčně aktivovány proteiny hodinových genů. Cirkadiánní rytmy jsou nedílnou součástí našich životů a desynchronizace rytmů mezi hlavním oscilátorem, kterým jsou suprachiasmatická jádra, a periferními adipocyty může vést k metabolické poruše, která dále vede k obezitě, inzulinové rezistenci nebo diabetes 2. typu. Obezita je jedním z největších problémů moderní společnosti a jednou z příčin jejího vzniku jsou právě narušené cirkadiánní rytmy vlivem dnešního životního stylu. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, hodinové geny, adipocyty, obezita, PPARγ, adipogeneze, lipogeneze, lipolýza, leptin, adiponektin
|
|
|
Měření melanopických veličin ve vnitřních prostorech jasovým analyzátorem LDA – LumiDISP
Siegel, Josef ; Baxant, Petr (oponent) ; Motyčka, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na měření melanopických veličin ve vnitřních prostorách a jejich vliv na člověka a jeho cirkadiální rytmy. Melanopické veličiny jsou specifické parametry světla, které ovlivňují biologické reakce a fyziologické procesy v našem těle. Pro měření těchto veličin je využíván jasový analyzátor, který umožňuje kvantifikovat spektrální složky světla. Zahrnuje také hodnocení melanopického příspěvku různých zdrojů osvětlení, jako jsou LED svítidla, žárovky nebo denní světlo.
|
|
|
Spánková hygiena mužů ve výkonu trestu odnětí svobody
HULÁK, Pavel
Diplomová práce je zaměřena na spánkovou hygienu mužů ve výkonu trestu odnětí svobody. Jejím hlavním cílem je stanovit doporučení pro odborné zaměstnance z hlediska spánkové hygieny odsouzených mužů ve specifickém prostředí věznice. Dílčím cílem pak je zjištění kvality spánku u vybraných mužů ve výkonu trestu odnětí svobody a to, jakými faktory je jejich spánek nejvíce ovlivňován a zda tito muži znají pojem spánková hygiena a dodržují její pravidla. Teoretická část definuje pojem resocializace a podává také bližší informace o výkonu trestu. Stěžejní část práce se zaobírá fyziologií spánku a spánkovou hygienou, přičemž prostor zde dostává i výčet faktorů ovlivňujících kvalitu spánku. Tuto část práce zakončí popis nejčastějších škodlivých návyků ovlivňujících spánek ve věznici. Empirická část práce za pomoci kvantitativního přístupu ve výzkumu umožnila naplnit všechny zadané cíle, avšak hypotézy stanovené pro tento výzkum, byly všechny vyvráceny. Nicméně třetina respondentů (35 %) problémy se spánkem udává, 27 % připisuje stresu z věznice negativní podíl na usínání a 34 % přiznává únavu jako fyzický následek nevyspání.
|
host ::
RSS.